Šla jsem si takhle po ulici nedaleko Pont Neuf. Teplé jarní odpoledne, nebe bez byť jen náznaku kumulonimbu. Se slunečníma brýlema na nose, vlající vlasy, blažený úsměv na rudých rtech.
V tom se kolem mě prohnala banda anglofonních turistů.
A!
Otočili se na mnou a jeden z nich značně nahlas pronesl: "Monica Belucci!"
Tak nevím, jestli to nebyl nějaký zájezd osob zrakově postižených, nebo co, ale pán to myslel fakt vážně.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
wow! ty ses nechala obarvit na černo?
taky si říkám...
ne, nenechala. rikam, ze to byl nejspis nekdo zrakove postizeny!
lol :)
Okomentovat