Minulou sobotu jsme vyrazili k večeru do ulic, protože irské hospody slavící Svatého Patrika lákaly už víc než týden na plakátech na zelený Guinness. Před každou irskou v naší čtvrti, což znamená asi před pěti lokály, byly ale takové davy lidí, že jsme byli nuceni to vzdát. Čekat 30 min jen na vstup a pak se v nedýchatelném prostoru mačkat další hodinu, než se dá něco objednat, bylo trochu moc. Takže jsem bohužel neodhalila tajemství zeleného Guinnesse.

Ale něco mě potěšilo. Ve výloze takového dokonalého vetešnického krámku...

...jsem zachytila tuto ceduli:

Je libo si koupit v sobotu večer plastikové letadýlko nebo hrůzostrašnou porcelánovou panenku? No problem, přijď si pro majitele obchodu do nejbližsí hospody. Dokonalé!