Dead duck day

Vážení a milí, jsem vyřízená. Poznávám, že život poctivě pracujících ve velkých městech je náročný. Ale mám, co jsem chtěla – aspoň teda v práci. Rozhodně jsem ale nesnila o dopravních útrapách. Dnes jsem si spočítala, že jsem celkově strávila přes dvě a čtvrt hodiny v metru či busech. Děs. Máte li bujnou fantazii, zkuste si představit situaci, kdy je nejen vyhlášená stávka lokální MHD, takže jakžtakž jede jeden spoj ze dvou, ale do toho se ještě přihodí nějaký technický problém na klíčové trase mající na sobě 11 dopravních uzlů. K tomu na sobě máte vypolstrovanou podzimní bundu, hlídáte si kabelku a notebook a je na vás namačkaných spoooooousta lidí, všelijakých. Vlak metra ujede vždy jednu stanici, 5minut stojí a pak se zas rozjede. A zhruba na každém druhém rozjezdu se zastaví uprostřed tunelu, zhasne elektrika a jen tak se stojí potmě. A do toho vám ječí Mick Jagger do uší: "It's just torture baby/Why don't just get a gun and shoot it/Why don't you just get a gun/Why don't you just get a gun" Uáááá! Utěšuju se jen myšlenkami na M. v Kuala Lumpur, jak ta se dostává do práce mi není jasné vůbec.

Ale abych nebyla jen negativní, musím říct, že jsem zde zaznamenala pozitivní différence s ČR: velmi malý výskyt oranžové barvy prakticky všude/na všem. Dokonce si tu nikdo tu šílenost ani nepatlá na hlavu, abych se na to pak musela dívat. Díky ti osude!

Poslední poznámku mám ještě ze svého bydliště. Moc se tu s ostatními obyvateli domu nepotkávám, což je s docela s podivem, ale dole u vchodu pravidelně visí klíče od aut zaparkovaných přede dveřmi. Překvapivá míra důvěry, na dnešní dobu. Majitelé jsou ale asi ještě stará škola. Pan manžel je údajně bývalý šéf francouzského Červeného kříže, aktuálně je v čele Alliance France-Bulgarie. To by vysvětlovalo, proč nedostali osýpky při zjištění, že jsem z Europe centrale. A navíc vypadá trochu jako děda Bohuško, to mu dává několik bodů k dobru.
Uzmula jsem si dnes v práci Santiniho jazyk od Urbana, tak se do něj jdu pustit. Ostatním přeju dobrou noc.