Virtuální návštěva

Rozhodla jsem se zprostředkovat vám pár momentek z mého nového bydliště. Takže vítejte na tour virtual!

Na stanici Rue de la Pompe na lince devět se nachází tento krásný vstup/výstup z metra. Vede na širokou avenue Georges Mandel, která je poseta kaštany, a když se po ní jdete ne pod zemským, ale naopak nad zemským povrchem, dostanete se zhruba za 5 minut na Trocadéro.

Přes tuhle avenue Mandel taky musím přejít, abych došla domů. Kromě toho, že vás na ní můžou srazit auta jedoucí ve dvou pruzích v každém směru, je také zajímavá tím, že uprosřed je něco jako parkovací pruh, ve kterém se prohánějí dost rozjetí cyklisté.

Po úspěšném přechodu se dostáváme na rue Eugene Delacroix. Zhruba v její polovině se nachází École irakienne complémentaire. Tak jsem si včera v tomto kontextu jdouce domů představovala, jak by asi vypadala aktualizovaná Liberté guidant le peuple...

Na konci této uličky se nachází brána do mé uličky v uličce (stihla jsem pochopit, že mnozí z vás tento pojem ne tak úplně zpracovali), takže to vypadá to asi takhle:

Po zadání kodů jsem vpuštěna dovnitř. Anebo se taky můžu rozhodnout si cestu prodloužit, obejít roh domu a do své uličky vejít přes druhou zakódovanou bránu:

V každém případě dorazím k tomuto domu, kde jsou mým výsostným územím dvě velká a jedno malé okno vlevo nahoře.


Povšimněte si, prosím, terasy nad mými okny.


Vevnitř vystoupám po schodech, pravda ne moc nápaditých, do druhého patra:

A po otevření dveří se mi naskytne zhruba následující pohled:

Po mírném otočení doprava, dveře vedoucí do koupelny:

A čelem vzad: levé dveře jsou vchodové, pravé falešné vedoucí do vestavěné skřině. Lampička s artyčokovým dekorem je jednou z dominant mého stolu.

Zde zátiší s mým nesmrtelným sarongem, novým koberečkem a beddings.



A zde výhled z okna při přechodu do koupelny:

Která vypadá takhle. A má ucpané umyvadlo, zřejmě mé prokletí ve Francii. Paní majitelové už mi ale slíbila zapůjčit zvon. Tak si zas ve volném čase budu hrát na instalatéra.

I toto je důležité. Když si na něj sednete a nezatáhnete předtím závěsy, s velkou pravděpodobnosté připravíte pěknou podívanou sousedům odnaproti. Ještě jsem to ale nezkoušela...

A nakonec ještě pohled z okna vlevo,

vpravo,
a dolů:

A pro ty, co to vydrželi až do konce, zde mám třešničku na dortu: detail z mých fenomenálních tapet!

Doufám, že se vám u mě líbilo. Škoda jen, že do jpegů nejde narvat zdejší zima. A taky sílící smrádek ze společné ledničky s Číňankami, docela by mě zajímalo, co to tam děvčata skladují. Ti bystřejší z vás si zajisté všimli, že chybí fotodokumentace kuchyně; tu jsem ale nazhrnula do své visite, protože je v ní tma a fotku mikrovlnky jste už všichni asi někdy viděli...takže das ist alles.